Co je šifrování? Čím se liší od ověřování?
Zadejte klíč WEP pro vaši bezdrátovou síť.
Formát klíče WEP je určen programově a ověřen pomocí alfanumerických ASCII (8-bit) znaků nebo hexadecimálních (4-bitových) číslic.
Poznámka: Pokud používáte alfanumerický klíč a máte problem s kompatibilitou mezi bezdrátovými zařízeními, použití hexadecimálního WEP klíče může tento problem odstranit.
Pokud není alfanumerická metoda určena programově, zvolte jednu z následujících metod:
Po dokončení zadávání položek v tomto okně pokračujte klepnutím na Další.
Poznámka: Bezdrátový tiskový server HP Jetdirect podporuje klíče WEP pro 64-bitové (někdy nazývané 40-bitové) a 128-bitové šifrování. ##########Zadání jednoho nebo více klíčů WEP:
Co je šifrování? Čím se liší od ověřování?
Ověřování a šifrování představují dva různé přístupy k zabezpečení sítě. Ověřování kontroluje identitu uživatele nebo zařízení před získáním přístupu k síti, a ztěžuje tak neoprávněným uživatelům získání síťových prostředků. Šifrování kóduje data odesílaná v rámci sítě a činí je tak nesrozumitelnými pro náhodného posluchače. Obě metody zabezpečení jsou v bezdrátových sítích běžné, neboť odposlouchávání přenosů v bezdrátové síti je poměrně snadné.
Co je WEP? Ochrana WEP (Wired Equivalent Privacy) je šifrovací schéma standardu IEEE 802.11 poskytující základní řízení přístupu a ochranu dat v bezdrátové síti. Klíč WEP je podobný sdílenému heslu, které se používá k šifrování a dešifrování bezdrátové datové komunikace. Používá-li bezdrátová síť klíč WEP, každé bezdrátové zařízení musí být pro komunikaci v síti konfigurováno se stejným klíčem. Síťové klíče WEP by měly být vedeny správcem sítě.
Jak lze zadat klíč WEP? Klíč WEP zadejte jako posloupnost alfanumerických znaků nebo hexadecimálních číslic do pole vyhrazeného v tomto okně. Každý klíč WEP má délku 64 nebo 128 bitů a 24 bitů je poskytováno automaticky ve formě „inicializačního klíče“. To znamená, že je nutné zadat zbývající bity – 40 bitů v případě 64bitového klíče nebo 104 bitů v případě 128bitového klíče. Zadejte tedy odpovídající počet alfanumerických znaků nebo hexadecimálních číslic.
V případě alfanumerického klíče, můžete zadat jakýkoliv znak na klávesnici. (Všimněte si však, že jsou rozlišována velká a malá písmena – znak A se tedy liší od znaku a.) Znaky jsou interně reprezentovány kódy, které využívají 8 bity. Proto k vytvoření 40 bitů, které potřebujete pro 64bitový klíč, stačí zadat 5 alfanumerických znaků a k vytvoření 104 bitů pro 128bitový klíč stačí zadat 13 znaků. Inicializační vektor se postará o zbývajících 24 bitů.
V případě hexadecimálního klíče lze zadat omezenou sadu malých (a-f) nebo velkých písmen (A-Z) nebo číslice (0-9). Každý znak reprezentuje hexadecimální číslici. (Všimněte si, že nejsou rozlišována velká a malá písmena – znak A se tedy shoduje se znakem a.) Znaky jsou interně reprezentovány kódy, které využívají 4 bity. Proto k vytvoření 40 bitů, které potřebujete pro 64bitový klíč, stačí zadat 10 alfanumerických znaků a k vytvoření 104 bitů pro 128bitový klíč stačí zadat 26 znaků. Inicializační vektor se postará o zbývajících 24 bitů.